První generace (T1, 1950-1667)

První generace Transporteru s typicky rozděleným čelním sklem se vyráběla mezi lety 1950 a 1967. V letech 1950 až 1956 se vyráběl ve Wolfsburgu, od roku 1956 v nové továrně v Hanoveru.

Stejně jako Beetle používal Transporter vzduchem chlazený motor vzadu o objemu 1,1 l a výkonu 18 kW. Objem i výkon později stoupaly. Jedna z pozdějších verzí motoru se brzy ukázala jako problémová a byla proto nahrazena starší. Do teď jsou tyto kusy vyrobené v roce 1959 opravdovou raritou, která se více-méně nedá sehnat a když už zadaří, neseženete náhradní díly.

První verze T1 do roku 1955 byly nazývány "Barndoor" (označení T1 se začalo používat retrospektivně až v devadesátých letech). Od roku 1963 se zvětšily zadní dveře. Roku 1964 byla představena varianta s bočními posuvnými dveřmi.

Roku 1962 přišla varianta pro "těžkou práci" – pyšnila se nákladovou kapacitou o objemu 1 000 kg (oproti standardní 750 kg verzi), menšími 14" koly a objemem motoru 1,5 l. Když Brouk dostal 1,5 l motor, zvýšila se kapacita motoru z 38 kW na 40 kW.

Německá produkce skončila roku 1967, ale v Brazílii se Transporter T1 vyráběl až do roku 1975, pričemž během let dostal upravenou přední masku ve stylu T2 (retrospektivně označován jako T1,5), ve které se vyráběl až do roku 1996. Brazilská T1 tak nebyla stejná, jako klasické Téčko.

Mezi americkými fanoušky se různé modely dělily podle počtu oken. Základní Kombi (také zvaný "bus") má 11 oken s děleným čelním sklem. DeLuxe model obsahoval 15 oken (a nebyl dostupný v Evropě), DeLuxe verze se střešním oknem pak měla celkem 23 oken. Od roku 1964 přibyly také 13-ti oknové a 21-oknové varianty. Retrospektivně se verze s 21 a 23 okny označují jako "Samba" nebo "Alpine."